Informace o nás

Pod Chlumem

Z hluboka šumějí doubravy na Chlumu, tajemném vrchu. Zakrývají širé
boky jeho, zahalují tmavé rokliny a šeré oupady, v jejichž
nejstinnějším zákoutí kvete čárná zlatohlavá lilie. Utlumená
bolná hudba ševelí tichounce po ztracených stezkách, kolem
útlých praménkův až k lysému temeni kopce. Je to vzkaz
z ponurého zásvětí či posvátná píseň vyhnaných bohů
z dob pradávných?... S hradiště daleko široko pohled
se rozlétá do kraje k poledni, k půlnoci až k planinám
pod horami a do lesů uprostřed země... Na severní i jižní patě
hory leží zbytky dávných hřbitovův a sídel... A pravěkému
osídlení neodporují ani jména obcí na hoře i pod ní, všecka
skoro patronymická odnášející nás hlaholy svými do nejstarších
dob slovanských plemen a rodů. ("ČECHY" Společnou prací
spisovatelův a umělců českých vede PROF. AL. JIRÁSEK)

HISTORIE

Osídlení je zde předpokládáno od  neolitu, byť pro to nejsou žádné  přímé
důkazy. Západní a jižní úbočí a úpatí Chlumu pro začínající
zemědělství mělo ale velmi výhodnou polohu. Osídlení z mladší
doby kamenné je již doloženo četnými nálezy kamenných nástrojů
nebo střepy hliněných nádob. Zlomky starších nádob bývají
zdobeny rytými liniemi (kultura lidu s lineární keramikou),
mladší potom pásy vpichů (lid s vypichovanou keramikou).
Nejstarší obyvatelé tedy v okolí Nepřevázky žili a
pracovali již před skoro 8 000 lety. Z pozdní doby
kamenné eneolitu se na Chlumu již zachovaly pozůstatky zcela
nepřehlédnutelné - osídlená ostrožna hřebene. První výrazné
opevnění bylo vybudováno patrně v mladší době bronzové,
později nejspíše bylo překryto raně středověkou slovanskou
hradbou. Z 8.-10. stol. také pochází definitivní podoba hradiště.
Hradiště zaniklo patrně před polovinou 10. stol. v rámci
násilného sjednocování země pod vládu Přemyslovců. Podle
starších bádání bylo ztotožňováno s hradem dobytým a
zničeným knížetem Boleslavem I. v r. 936. Val přehrazující
ostrožnu je dnes nazýván Švédskými šancemi, protože se místní
lidé mylně domnívali, že se tu rozkládalo ve třicetileté válce švédské ležení.

Při utváření českého státu, vládnoucích a vlastnických struktur se začínají
objevovat i první historicky zaznamenaná jména osob i obcí.

Přímo nad námi na hraně jižního svahu se nalézají jasně znatelné
zbytky valů a příkopů s pomístním pojmenování Hrádek.
Svědčí o velmi starém osídlení, snad dalším předslovanským
či raně středověkým slovanským hradištěm, zdroje se
rozcházejí .  Z  hrany akropole je velmi krásný výhled do
středních Čech, za dobré viditelnosti až ke Kladnu. V první
polovině 13. stol. na místě starého hradiště vznikl patrně
dřevěný hrad pánů z Chlumu, z nichž jako první se připomínají
bratři Mstidruh a Vojslav, prvně  jmenovaný je označován za
stavebníka hradu. Hrad zůstal v držení pánů z Chlumu až do
konce 14. stol., potom zboží získali Vartenberkové. Po roce 1459
hrad prodali  Třineckým z Ronova. V té době byl však hrad již
zcela pobořen, zanikl pravděpodobně na konci husitských válek.

              
Jméno obce Nepřivazeves, potažmo Nepřevázka,
odvozuje Hermenegild Jireček od jejího domnělého zakladatele.
Zprávy o majitelích obce jsou kusé a nejstarším historicky
doloženým majitelem byl v 1.pol. 13.stol. Ctibor ze Vtelna.
Obec mnohokrát měnila majitele a byla i rozdělena, přičemž
větší západní část připadla k panství stránovskému a
menší, východní část k panství dobrovickému. Během
třicetileté války východní část, snad zde někde nad Vámi,
zcela zanikla, ale západní zůstala téměř bez pohromy.
Významnými vlastníky se koncem 17.stol. stala hrabata
Valdšteinští, kteří ji jako celek připojili k panství
dobrovickému. Upomínkou na ně je budova špejcharu v obci,
kde se dnes nalézá hotel "Na Statku" s příjemným
venkovním posezením a krásným výhledem na zarostlé úbočí
Chlumu.

               
Jméno obce Sýcín, potažmo Sýčina, se
v historických záznamech vyskytuje samostatně až později,
zřejmě z důvodu majetkového roztříštění  jednotlivých
dvorů v obci mezi různé majitele. O stáří a významu obce
však svědčí, že zde stál kostel i s farou již za prvního
pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Majetkově scelena
byla Sýčina až po třicetileté válce, kdy celé toto zboží,
mimo grunt Kosmonoských, dostalo se Dobrovickým Valdšteinům.
Nepřehlédnutelnou dominantou je sýčinský dvoulodní třívěžový
kostel. Je to klenot, bez kterého by tato krajina neuvěřitelně
zchudla. Pomozte spolku "Kostel Sýčina" památku zachránit.

Poděkování

Úctyhodné dílo bylo vybudováno díky mimořádnému úsilí pana Hendrycha a starosty Nepřevázky J. Kolína, s podporou města Ml. Boleslav, kterou zajistil náměstek primátora p. Bouška.